Grenoble stop!

Say goodbye? Kiss my ass, I hope you die!

Zkouškový měsíc duben je zdárně (?) za mnou. Výsledky budou do dvou měsíců, takže se mi stále ještě může donést novina, že jsem něco nedal a v listopadu budu muset zpět na další pokus. Nicméně pro tuto chvíli mám hotovo. Včera jsme tuhle skutečnost ještě oslavili poslední lyžařskou návštěvou 2 Alpes, která už však stála za kulový. Tím je sezóna definitivně uzavřena, ou nou!
Devět měsíců v Grenoblu je tak za mnou. Devět vesměs víc-než-by-bylo-zdrávo smolnejch měsíců. Na bilancování mě příliš neužije, zejména v tomhle případě bych se do něj nerad pouštěl, protože bych se akorát zbytečně rozčílil.
Každopádně zkušenost to byla výrazná, i když ne vždy pozitivní. Jediná věc, co mi bude z Francie chybět, jsou Alpy. Bydlet u tak velkejch hor je vážně úžasný. Těžko se to popisuje, ale hlavně tenhle fakt mě tady udržel ve stavu (relativní) příčetnosti.
A ted' už zpět do rodný český placky, za čzu, kapelama, prací, famílií a všem těm ostatním radostem máti stověžaté.
Blog si plánuju psát dál, baví mě to. A kdo ví na jaká další zajímavá místa, jimž bude třeba řádně pohrozit, mě řeka života zanese!
Tak čau ve středu v Praze.