středa 30. prosince 2015
úterý 29. prosince 2015
pondělí 28. prosince 2015
Daily Anger
 |
| Holešovice livin' |
 |
| strejcové |
 |
| umčo |
 |
| test tube babies |
 |
| dox |
 |
| Říčany street art |
 |
| Mazací tramvaj ftw! |
středa 23. prosince 2015
Farewell, winter...
...i loved you sincerely.
Today is December the 23rd. I'm sitting in my apartment in Prague and there's sunny spring-like day behind my window. It's 12 degrees above zero out there, you can comfortably walk around just in t-shirt'n'hoodie. Hell, you can just cruise around in your t-shirt and shades on.
That's how the scene looks. I open my mailbox and... yay! There's the new "Avalanche News of the Avalanche Warning Service Tyrol"! It's the third one (!) this winter, last year by this time I already had around 20 of them in my mailbox. Anyway, let's read:
"Snow Layering
There is far too little snow for this juncture of the season. Furthermore, it is much too warm. A cohesive, area-wide snowpack is to be found only in high alpine regions, and in some shady high altitude zones. The snowpack far and wide is low in internal tensions. On shady slopes, the snow cover is frequently loosely-packed and faceted, weights will sink down to the ground; on sunny slopes, the snowpack surface has been heavily influenced by the melting process. In high alpine regions, the snowpack surface shows heavy impact from winds. Slab avalanches might find a gliding surface in the loosely-packed fundament beneath the old, hard drifted masses in shady gullies at high altitude. However, these threaten at most with snowslides which could bring about a fall.
Short Term Development
No significant change expected, ongoingly low avalanche danger. The next update will be published when a major shift occurs, at latest on 31.12.2015."
I used to love winter. Everything about it. It was the time of year when everything seemed to be how it should be to me.
So fuck this, fuck everybody pretending it's normal or even that it is better this way, because they are not cold anymore. Yeah, fuck you, soon you will be hot enough.
I'm outta here...
Today is December the 23rd. I'm sitting in my apartment in Prague and there's sunny spring-like day behind my window. It's 12 degrees above zero out there, you can comfortably walk around just in t-shirt'n'hoodie. Hell, you can just cruise around in your t-shirt and shades on.
That's how the scene looks. I open my mailbox and... yay! There's the new "Avalanche News of the Avalanche Warning Service Tyrol"! It's the third one (!) this winter, last year by this time I already had around 20 of them in my mailbox. Anyway, let's read:
"Snow Layering
There is far too little snow for this juncture of the season. Furthermore, it is much too warm. A cohesive, area-wide snowpack is to be found only in high alpine regions, and in some shady high altitude zones. The snowpack far and wide is low in internal tensions. On shady slopes, the snow cover is frequently loosely-packed and faceted, weights will sink down to the ground; on sunny slopes, the snowpack surface has been heavily influenced by the melting process. In high alpine regions, the snowpack surface shows heavy impact from winds. Slab avalanches might find a gliding surface in the loosely-packed fundament beneath the old, hard drifted masses in shady gullies at high altitude. However, these threaten at most with snowslides which could bring about a fall.
Short Term Development
No significant change expected, ongoingly low avalanche danger. The next update will be published when a major shift occurs, at latest on 31.12.2015."
I used to love winter. Everything about it. It was the time of year when everything seemed to be how it should be to me.
So fuck this, fuck everybody pretending it's normal or even that it is better this way, because they are not cold anymore. Yeah, fuck you, soon you will be hot enough.
I'm outta here...
neděle 29. listopadu 2015
Daily Anger
 |
| ein Táborák |
 |
| Na zahradě máme psi a pštrosi |
 |
| A tak jsem dopad, zakletej do sádry na čtyři neděle... |
 |
| Noční návraty |
 |
| Můj děda je státem vyznamenanej frajer |
 |
| Kytka Candide |
 |
| aktuální služební pé es |
 |
| Kvelertak ve Futuru, nádhera! |
 |
| Prožíváme zlatý věk pražského graffiti. Hovno, hergot! |
 |
| Jak říkám, zlatý věk! |
čtvrtek 26. listopadu 2015
čtvrtek 19. listopadu 2015
Guest Angry Tourist
Tentokráte z exotické Sri Lanky!
Dr. Pixa se rozlítil na Little Adam's peak:
Nesmírně zajímavej popis jeho dobrodružství můžete sledovat zde.
Dr. Pixa se rozlítil na Little Adam's peak:
Nesmírně zajímavej popis jeho dobrodružství můžete sledovat zde.
středa 11. listopadu 2015
I'll tell you this, man...
...all I wanna do is have my kicks before this whole shithouse GOES UP IN FLAMES! NYAAAAAGH!
pondělí 9. listopadu 2015
Nerd Love
Nerd Love je první deska kapely Worldhood, kterou jsem kdysi spoluzakládal. Je taky podle všeho zároveň posledním počinem Worldhoodu.
Je naprosto skvělá. S každým dalším poslechem lepší a lepší. Pusťte si jí, nebudete litovat.
Tady si jí můžete i zadarmiko stáhnout v nezkomprimovaný kvalitě.
Je naprosto skvělá. S každým dalším poslechem lepší a lepší. Pusťte si jí, nebudete litovat.
Tady si jí můžete i zadarmiko stáhnout v nezkomprimovaný kvalitě.
pátek 6. listopadu 2015
úterý 27. října 2015
Rejoice! The Finland Män is back!
Finland Män Not Like Smalltalk. Is Horror.
Finland Män not kän underständ smalltalk. When kuud silense, samwan open mouth, silense destroid, why do tis?
One time Finland Män ko tu bar. Finland Män sit ät kounter, entshoi trink, look onli mopile phone. Is kuud silense.
Then kam womän nekst tu Finland Män. She äsk: “Do you kam hiör often?”
Finland Män pärälised. Is horror. Why she äsk tis? Is häv tu reäkt samhau?
Finland Män luuk onli mopile phone. Tsek emails. Kiip luuking mopile phone. Then änssör: “Why you äsk? Is you kondukting sam sörvey?”
Womän not say enitink. She ko öwei. Is kuud silense.
Finland Män not kän underständ smalltalk. Rememper eksämppel of Krändfather. When Krändfather kam päk from thö war, he say: “Soviet Union vin.” Nekst time Krändfather open mouth in Kristmös 1991. Krändfather wotsh televishön njews. Krändfather say: “Nau Soviet Union luus.”
One time Finland Män ko tu restorant pikos hunkry. Finland Män sit ät teipul, entshoi moose, luuk onli mopile phone. Is kuud silense.
Then kam waitter nekst tu Finland Män. He äsk: “Is everitink okei?”
Finland Män pärälised. Is horror. Why he äsk tis? Is häv tu reäkt samhau?
Finland Män luuk onli mopile phone. Tsek emails. Kiip luuking mopile phone. Then änssör: “Not is everitink okei. Ekonomi is proplem. Näshiönal produkt not krow.”
Waitter not say enitink. He ko öwei. Is kuud silense.
Finland Män not kän underständ smalltalk. Wörds is like karbon dioksid. Everipadi tudei put polluusshön in air. Is klimate tsheintsh.
One time Finland Män trävel in träm. Finland Män sit ölone, luuk onli mopile phone, is kuud silense.
Then Ämerikan turist män say loud: “Wonderful weather you have here!”
Finland Män pärälised. Is horror. Ämerikan turist män talk tu him. Why he say this? Is häv tu reäkt samhau?
Finland Män luuk onli mopile phone. Tsek emails. Kiip luuking mopile phone. Then änssör: “It will ket wörse.”
Finland Män ket out of träm. Wait for next tram, hopefuli no turist. Is kuud silense.
Written by Antti Hämäläinen
Originally posted here.
Finland Män not kän underständ smalltalk. When kuud silense, samwan open mouth, silense destroid, why do tis?
One time Finland Män ko tu bar. Finland Män sit ät kounter, entshoi trink, look onli mopile phone. Is kuud silense.
Then kam womän nekst tu Finland Män. She äsk: “Do you kam hiör often?”
Finland Män pärälised. Is horror. Why she äsk tis? Is häv tu reäkt samhau?
Finland Män luuk onli mopile phone. Tsek emails. Kiip luuking mopile phone. Then änssör: “Why you äsk? Is you kondukting sam sörvey?”
Womän not say enitink. She ko öwei. Is kuud silense.
Finland Män not kän underständ smalltalk. Rememper eksämppel of Krändfather. When Krändfather kam päk from thö war, he say: “Soviet Union vin.” Nekst time Krändfather open mouth in Kristmös 1991. Krändfather wotsh televishön njews. Krändfather say: “Nau Soviet Union luus.”
One time Finland Män ko tu restorant pikos hunkry. Finland Män sit ät teipul, entshoi moose, luuk onli mopile phone. Is kuud silense.
Then kam waitter nekst tu Finland Män. He äsk: “Is everitink okei?”
Finland Män pärälised. Is horror. Why he äsk tis? Is häv tu reäkt samhau?
Finland Män luuk onli mopile phone. Tsek emails. Kiip luuking mopile phone. Then änssör: “Not is everitink okei. Ekonomi is proplem. Näshiönal produkt not krow.”
Waitter not say enitink. He ko öwei. Is kuud silense.
Finland Män not kän underständ smalltalk. Wörds is like karbon dioksid. Everipadi tudei put polluusshön in air. Is klimate tsheintsh.
One time Finland Män trävel in träm. Finland Män sit ölone, luuk onli mopile phone, is kuud silense.
Then Ämerikan turist män say loud: “Wonderful weather you have here!”
Finland Män pärälised. Is horror. Ämerikan turist män talk tu him. Why he say this? Is häv tu reäkt samhau?
Finland Män luuk onli mopile phone. Tsek emails. Kiip luuking mopile phone. Then änssör: “It will ket wörse.”
Finland Män ket out of träm. Wait for next tram, hopefuli no turist. Is kuud silense.
|
| They häv safe distans. Is no smalltalk. |
Originally posted here.
úterý 20. října 2015
Gastrokokotství v Jizerkách
Článek, kterej jsem minule repostoval, mě nejen pobavil, ale dal mi i námět k přemýšlení.
Jak se člověk posedlej jídlem cítí a na co myslí, když svůj žvanec fotí, postuje na sm (sociální média, prasáci) a následně konzumuje? Zlepší to jeho prožitek z jídla? Cítí se celkově býti více satisfakován rozšířením svýho stolovacího rituálu o pořízení obrazovýho záznamu svojí krmě? A následným zvěčněním onoho záznamu v kyberprostoru? Komu přesně a co se snaží touto formou komunikce sdělit? Prostě, má to nějakej, tyvole, přesah, nebo je to celý jenom tuctovej pokus o navození aury zajímavosti před svojí virtuální bublinou?
Inu, hnán zvědavostí jsem na víkendovym vejletu do Jizerek poctivě dokumentoval svoje bašty a pokoušel se přijít na to, co na tom ty lidi sakrapráce viděj.
Páteční oběd, těstoviny s vomáčkou a tuňákem. Žádný gastroporno, ale výživný žrádlo, který jsme v batohu dohor kopců dovlekli a snadno připravili. Bylo toho hafo, to já rád. Pocit z jídla: jako vždycky žádnej, ale nemám už hlad.
Po obědě kvalitní káva (dva v jednom!) Mokate za tři pade z lokálního koloniálu. Káva je asi hodně nepřiměřený označení pro obsah onoho modrýho praktickýho obalu. Pocit z kafe: ble.
A ke kávě samo zákusek - domácí paleo (pračlověčí, haha) brownie. Pocit z jídla: jednoznačnej vítěz obědový soutěže o pocitově nejvýraznější krmi.
K večeři jsem si dal megapředraženej šalát na Dolině. To je parádní knajpa v Bedřichově, kde se dobře paří. Asi by i ráda získala punc místa, kde se dobře vaří. Ale maj tam fajn průměr s děsnejma cenama. Aspoň toho byla velká porce, to já rád. Pocit z jídla: "Cože? Stošedesát peněz za salát?? Ale jo, dám si ještě jedno..."
Sobotní ráno, před hlavním vejletem je třeba si pořádně naprat nácka, aby se nohy nepletly. Ta zelená věc je želé z Kaufiče, vřele nedoporučuju. Pocit z jídla: úplně jsem se probudil až v první půlhodině pochodu někde za Bedřichovem, takže nemůžu sloužit. Leč bylo toho hodně, to já rád.
Oběd na Smědavě, polívku z hospody jsem jako na potvoru vyfotit zapomněl (chybí mi zkušenosti, já vim). Byla to bramboračka, byla horká a obsluha byla na pěst. Zvěčnil jsem aspoň obligátního vejletního Šmakouna, kterýho jsem zbouchal na zastávce busu, chráněn před živly. Pocit z jídla: Bylo tam fakt hezky, nejdřív jsem měl strašněj hlad, pak už ne. Hezky tam bylo pořád.
Sobotní zákusek byla pseudomüsli tyčka z Kaufiče za čtyři koruny (zaokrouhleno). No dobře, za ten den jsem jich pohltil asi šest, ale kdo by se s tim furt fotil. Pocit z jídla: Sladký, ale ble. Jde se mi po tom trochu líp.
Večeře opět na Dolině, opět předražená. Noky s houbovou omáčkou. Klasický bezmasý jídlo českejch hospod ve stylu uděláme-prostě-normální-jídlo-a-vyndáme-z-něj-maso. Kde jsou mý bílkoviny? Za přílohu s vomáčkou s prodejní cenou stosedmdesát vočí děkuju pěkně, ale víc už ne. Končim. Prostě si budu nosit všude kostku tofu a když mi někde zas prodaj tohle, tak si jí na talíř bez rozpaků přihodim. Pocit z jídla: HLAD!!
Ráno jsem si dal vajíčka. V posteli. Pocit z jídla: super!
Celej gastrotrip jsem zakončil povinnym smažákem na Šámalce. Mimochodem, pokud máte podezření, že vaše tolerance vůči laktóze je nižší, než je obvyklej průměr, nežerte smažák. Pocit z jídla: Bylo to celý smažený a bylo mi z toho fest blbě.
Nyní následuje shrnutí. Žádný objevení novýho rozměru stravování neproběhlo. Pokaždý jsem se cejtil fakt arcipitomě, když jsem si svý krmení fotil.
Je fakt, že mi chybí dimenze lajků a nadšenejch nebo zhnusenejch komentů od dalších fanoušků jídla, kterých se vám pravděpodobně dostane na sm (sociálních médiích, úchyláci). Další fakt je, že jsem tenhle víkend nic moc rafinovanýho nebo zajímavýho nejed, což je nejpíš též jeden z předpokladů pro sdílení.
Sečteno a podtrženo: nechápu pořád stejně dál & v blízký budoucnosti čekejte svůj fejsbukovej newsfeed zaplavenej portrétama mejch nóbl večeří z různejch etnickejch hospod...a koukejte mi k nim napsat, jaký z toho máte pocity, at' už konečně vim, jakej to má celý smysl!
A nyní pár fotek z epesní tůry, na kterou jsem všechny ty kalorie použil. Byla zima, mrholilo, všude hustá mlha. Jizerský kopce a blata oplývaly toho dne skutečně hutnou atmosférou. Posuďte sami:
Jak se člověk posedlej jídlem cítí a na co myslí, když svůj žvanec fotí, postuje na sm (sociální média, prasáci) a následně konzumuje? Zlepší to jeho prožitek z jídla? Cítí se celkově býti více satisfakován rozšířením svýho stolovacího rituálu o pořízení obrazovýho záznamu svojí krmě? A následným zvěčněním onoho záznamu v kyberprostoru? Komu přesně a co se snaží touto formou komunikce sdělit? Prostě, má to nějakej, tyvole, přesah, nebo je to celý jenom tuctovej pokus o navození aury zajímavosti před svojí virtuální bublinou?
Inu, hnán zvědavostí jsem na víkendovym vejletu do Jizerek poctivě dokumentoval svoje bašty a pokoušel se přijít na to, co na tom ty lidi sakrapráce viděj.
Páteční oběd, těstoviny s vomáčkou a tuňákem. Žádný gastroporno, ale výživný žrádlo, který jsme v batohu do
Po obědě kvalitní káva (dva v jednom!) Mokate za tři pade z lokálního koloniálu. Káva je asi hodně nepřiměřený označení pro obsah onoho modrýho praktickýho obalu. Pocit z kafe: ble.
A ke kávě samo zákusek - domácí paleo (pračlověčí, haha) brownie. Pocit z jídla: jednoznačnej vítěz obědový soutěže o pocitově nejvýraznější krmi.
K večeři jsem si dal megapředraženej šalát na Dolině. To je parádní knajpa v Bedřichově, kde se dobře paří. Asi by i ráda získala punc místa, kde se dobře vaří. Ale maj tam fajn průměr s děsnejma cenama. Aspoň toho byla velká porce, to já rád. Pocit z jídla: "Cože? Stošedesát peněz za salát?? Ale jo, dám si ještě jedno..."
Sobotní ráno, před hlavním vejletem je třeba si pořádně naprat nácka, aby se nohy nepletly. Ta zelená věc je želé z Kaufiče, vřele nedoporučuju. Pocit z jídla: úplně jsem se probudil až v první půlhodině pochodu někde za Bedřichovem, takže nemůžu sloužit. Leč bylo toho hodně, to já rád.
Oběd na Smědavě, polívku z hospody jsem jako na potvoru vyfotit zapomněl (chybí mi zkušenosti, já vim). Byla to bramboračka, byla horká a obsluha byla na pěst. Zvěčnil jsem aspoň obligátního vejletního Šmakouna, kterýho jsem zbouchal na zastávce busu, chráněn před živly. Pocit z jídla: Bylo tam fakt hezky, nejdřív jsem měl strašněj hlad, pak už ne. Hezky tam bylo pořád.
Sobotní zákusek byla pseudomüsli tyčka z Kaufiče za čtyři koruny (zaokrouhleno). No dobře, za ten den jsem jich pohltil asi šest, ale kdo by se s tim furt fotil. Pocit z jídla: Sladký, ale ble. Jde se mi po tom trochu líp.
Večeře opět na Dolině, opět předražená. Noky s houbovou omáčkou. Klasický bezmasý jídlo českejch hospod ve stylu uděláme-prostě-normální-jídlo-a-vyndáme-z-něj-maso. Kde jsou mý bílkoviny? Za přílohu s vomáčkou s prodejní cenou stosedmdesát vočí děkuju pěkně, ale víc už ne. Končim. Prostě si budu nosit všude kostku tofu a když mi někde zas prodaj tohle, tak si jí na talíř bez rozpaků přihodim. Pocit z jídla: HLAD!!
Ráno jsem si dal vajíčka. V posteli. Pocit z jídla: super!
Celej gastrotrip jsem zakončil povinnym smažákem na Šámalce. Mimochodem, pokud máte podezření, že vaše tolerance vůči laktóze je nižší, než je obvyklej průměr, nežerte smažák. Pocit z jídla: Bylo to celý smažený a bylo mi z toho fest blbě.
Nyní následuje shrnutí. Žádný objevení novýho rozměru stravování neproběhlo. Pokaždý jsem se cejtil fakt arcipitomě, když jsem si svý krmení fotil.
Je fakt, že mi chybí dimenze lajků a nadšenejch nebo zhnusenejch komentů od dalších fanoušků jídla, kterých se vám pravděpodobně dostane na sm (sociálních médiích, úchyláci). Další fakt je, že jsem tenhle víkend nic moc rafinovanýho nebo zajímavýho nejed, což je nejpíš též jeden z předpokladů pro sdílení.
Sečteno a podtrženo: nechápu pořád stejně dál & v blízký budoucnosti čekejte svůj fejsbukovej newsfeed zaplavenej portrétama mejch nóbl večeří z různejch etnickejch hospod...a koukejte mi k nim napsat, jaký z toho máte pocity, at' už konečně vim, jakej to má celý smysl!
A nyní pár fotek z epesní tůry, na kterou jsem všechny ty kalorie použil. Byla zima, mrholilo, všude hustá mlha. Jizerský kopce a blata oplývaly toho dne skutečně hutnou atmosférou. Posuďte sami:
 |
| Angry Tourist vyhrožuje mlze |
 |
| spolustolovník z Doliny |
 |
| Pytlácký kameny |
 |
| pitomej strom! |
úterý 13. října 2015
(radši) Nic než Gastro
"Jako vždy, ukázala Čechům cestu televize. Díky ní si uvědomili, že svoji
vytouženou nudu a zároveň jedinou rozkoš měli celou tu dobu před sebou
přímo na talíři – a tak jsme do sebe žrádlo přestali pouze cpát u
televize a začali se na něj současně dívat v televizi."
"Ani psychoanalýza nedokáže vysvětlit, proč mají všichni gastrokokoti opakovanou potřebu ukazovat svému virtuálnímu okolí fotku toho, co právě žerou a psát k tomu věty jako „mňam“, anebo „oběd“."
Super článek na Priglu o tom, co jsem nikdy nedovedl pochopit... Jídlo je prostě jenom zdroj kalorií, který člověk potřebuje na to, aby moh dělat ty vážně zajímavý věci.
Jak zoufalej a nudnej váš život musí bejt, aby se žraní stalo jedním z vašich zájmů/koníčku, nedejsatane tim uplně hlavním?
"Ani psychoanalýza nedokáže vysvětlit, proč mají všichni gastrokokoti opakovanou potřebu ukazovat svému virtuálnímu okolí fotku toho, co právě žerou a psát k tomu věty jako „mňam“, anebo „oběd“."
Super článek na Priglu o tom, co jsem nikdy nedovedl pochopit... Jídlo je prostě jenom zdroj kalorií, který člověk potřebuje na to, aby moh dělat ty vážně zajímavý věci.
Jak zoufalej a nudnej váš život musí bejt, aby se žraní stalo jedním z vašich zájmů/koníčku, nedejsatane tim uplně hlavním?
čtvrtek 8. října 2015
Daily Anger
 |
| Rychleby |
 |
| Rabenberg |
 |
| Rabenberg |
 |
| Rabenberg |
 |
| Stroje v Koutech |
 |
| Postapo v Koutech |
 |
| Fotogenický Polsko (!) |
 |
| Kouty |
 |
| ...návraty |
 |
| Praha z Baby |
 |
| Pražskej strýt |
 |
| Pouliční králik |
 |
| Etnickej metal-rulez-homedecor u babi |
 |
| do Kaufiče stylově |
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)