NoMeansNo & Lyon

V pátek 16.11. jsem sedl na autobus a odjel na Lyonský letiště, kde jsem měl sraz s Džejn, aka návštěvou číslo dva. Cesta busem na Lyonský letiště trvá asi hod'ku, takže pohoda. Na letišti jsme se ohne problem našli a odebrali jsme se na tramvaj do centra Lyonu. Tím začala naše asi dvouhodinová cesta do hostelu, kterej jsem mazaně vybral tak, aby byl blízko klubu, kde v pátek večer hráli Nomeasno a my na ten koncert měli v plánu jít. Bohužel je ten klub daleko na periferii Lyonu a zradily mě Google Maps a zobrazili mi náš hostel trošku jinde, než ve skutečnosti byl. Proto taková štreka. Stálo nás to trochu nervů a pobíhání po okolí, ale po chvilkách zoufání jsme hostel skutečně našli.
Koncert samotnej byl v klubu Epicentre Moderne, pěknym kůlturáku se sálem velikosti řekněme pražskýho Rock Café. První co mě překvapilo byla podnikavost francouzů - před klubem stála zaparkovaná Pizza dodávka a prodávala potravu návštěvníkům. Nutno podotknout, že o kšefty neměli pizzalidé zjevně nouzi. Publikum bylo, jak už to tak na koncertech Nmn bývá, směskou punkových veteránů a mladé krve. Návštěvnost byla podlě mě o trošku hojnější, než na koncertech Nmn v Čechách, sál sice nebyl vyprodanej, ale bylo dost plno. Jakožto předkapela vystoupil jakýsi one man band španělo-francouz, jméno jeho "kapely" se mi bohužel nepodařilo zjistit. Dotyčný multi-talentovaný jedinec na sobě měl jen boxerský šortky, hrál na kytaru, zpíval, nohama bubnoval (na kopáku měl i boxerský rukavice), chvílema dul do trombónu, který měl důmyslně upevněný před obličejem a to všechno ještě občas prokládal různýma dalšíma malejma nástrojema jako kastaněty atd. Byla poměrně zábava ho pozorovat, ale díky lehký překombinovanosti jeho projevu se mu občas muzika maličko rozpadala a písničky tak ztrácely na chytlavosti a řekněmě logičnosti. Ale závěrečný herecký vystoupení v podobě sóla na bicí v boxerskejch rukavicích, který bylo zároveň zpoloviny hraným zápasem s imaginárním protivníkem a hlavně geniální coververze Smells Like A Teen Spirit (z tejpy mu hrál základ skladby, on si odmontoval trombón a hrál na něj melodii zpěvový linky, přičemž lítal a skákal po pódiu jako naprostej pošuk) všechny rozpaky z jeho vystoupení smazala a zanechala jen pozitivní dojmy.

jednomužná předkapela

Po jeho vystoupení bylo zapotřebí dokoupit pivo a očumovat merch, takže jsme tak tak stihli začátek vystoupení Nmn. Moji oblíbení kanadský superdědulové otvírali zpoloviny podivně elektronicko-minimalistickou verzí skladby River. Rob (baskytarista & zpěvák) začal prej v poslední době skládat bokem elektronickou hudbu, tak se s tim asi chtěl předvést. Můj šálek kafe to sice neni, ale dospěl jsem k závěru, že tyhle páprdové už toho maj za sebou tolik, že si vážně můžou dělat co chtěj. Jejich vystoupení mě po skoro čtyřměsíčním kulturním vákuu naprosto odrovnalo. Pro zasvěcené; zazněly mimo jiné písně a šlágry jako In Her Eyes, Slugs Are Burnin (!), The Fall, Graveyard Shift, Would We Be Alive (!!!) a hlavně Cats, Sex & Nazis o které jsem psal v minulým příspěvku. Nechyběl ani povinný cover od Ramones a dokonce i (lehce schizofrenně) My Problem od hokejových alter-eg Nmn - Hanson Brothers. Celej koncert tyhle pradědové chytrýho hc-punku odehráli s obrovskou energií, nasazením a nadhledem. Byla jim prostě věřit každá nota a každý slovo. Hráli hodně přes hodinu, jak je jejich zvykem - za svý prachy dostanete pokaždý spoustu muziky. Publikum reagovalo parádně, jedna z mála výhod života v "latinský" zemi. Srandovní bylo, že jim chvíli trvalo, než se probrali. Ze začátku se lidi moc nehejbali ani při přímočarých punkovějších skladbách, největší oživnutí a řezanice pak kupodivu proběhlo během komplikovaný "matematický" instrumentálky Obsessed. Po ní už se však frantíci víceméně nezastavili. Pro mě prostě jeden z největších zážitků roku a nic na něm neubral fakt, že jsem za poslední cca čtyři roky viděl Nmn hrát minimálně dvakrát ročně. Nakonec jsem i ulovil vytouženej vinyl The Worldhood Of The World (As Such), podle kterýho se jmenuje moje pražská kapela. Těžko jsem mohl bejt s tímhle večerem spokojenější.

superhrdinové

V sobotu ráno jsme vyjeli do Lyonu, abysme si prohlídli všechny ty starý domy co tam maj a všechny ty francouzský lidi, co tam bydlej. Řeknu vám, těch domů je tam fakt hafo a vesměs jsou pěkně starý! Dokonce i kašny a náměstí tam maj, tyvole! A těch lidí! Skoro samý francouzi, čoveče! Hele:

Angry Tourist a slavná kašna, jejíž jméno jsem št'astně zapomněl

řeka

radnice

párty socha

emo socha

Trsající dítě & pouliční kapela

večer

 Celá galerie je tady.