"Pills? Where's your pills?"

Tohle si pust'te a pak teprv čtěte!
Jeden z mých mála hrdinů kdysi pravil zhruba toto: "Jsem už holt starej. Beru deset prášků denně a ani jeden z nich neni pro zábavu."

Jaký to asi je, jsem si vyzkoušel minulej tejden. Pevnost mýho optimismu totiž prověřila hnusná chřipka, kterou jsem chytil minulou neděli. Od pondělka jsem nebyl schopen téměř ničeho; teplota, ucpanej nos, v krku ostnatej drát, bolehlav jak prase, závratě... Takže každý ráno dvakrát Amoxicillin (antibiotika na boreliózu), Paralen a silný kafe, abych se aspoň trochu probral a udržel se na židli. Pozděj prášky na žaludek, který mi dodávaj přátelský střevní baktérie, kterýžto souběžně masakrujou antibiotika (inu, rovnováha musí být). Večer další paralen a Amoxicilliny, před spaním uvařit spací čaj, abych zase usnul. To všechno prokládaný hrstma Strepsilsů. Prostě smažka nakvadrát.
Kvůli tomuhle navýsost zábavnýmu stavu jsem nebyl ani jednou ve škole, ani jednou na stěně, ani jednou nikde. Nejdál jsem se dopotácel do sámošky pro potravu a jednou dokonce až do lékárny, to když mi došel spací čaj. Doma jsem si hodně čet, spal, hrál na kytáru (začal jsem se učit techniku serfový hry, sranda!), čučel na filmy a dokonce jsem i studoval frasouzštinu (vraiment).
I přes tyhle bohulibý kratochvíle mi v pátek můj pokoj připadal spíš jako vězeňská cela a začínalo mě to v něm vážně vytáčet. V kombinaci s tím, že už se mi udělalo celkem dobře, jsem se rozhod přidat se k lezcům z minulých příspěvků na vejlet do La Grave. To jest kultovní zimní freeridová destinace. Nejsou tam sjezdovky, jenom lanovka, která vás vyveze na 3000 metrů vysokej ledovec a dolů se na svejch snowboardech a lyžích dostaňte jak umíte a uznáte za vhodný. Až napadne, hodlám tam trávit co nejvíc času pokusama o přežití pohybu sněhem směrem dolů. Tak tedy, v pátek večer jsem si do bat'ůžku zabalil svojí sbírku prášků, lano, lezečky, pohorky a svačinu a odebral jsem se na autobusovej nádr. Ostatní vyrazili již ráno autem, ale já si nebyl pořád jist svým stavem, až odpoledne proběhlo impulzivní rozhodnutí "jedu, další den už doma nevydržim". Bus jel hodinu a půl, ale já měl ve sluchátkách svoje oblíbený hudby, tak mi to nevadilo. Jeden spolucestující na mě sice vrhal podezřívavý pohledy poté, co jsem si do pusy nacpal dva prášky (antib), němě si zpíval s muzikou a nenápadně hrál na imaginární kytaru, ale to mi bylo srdečně buřt. V devět večer jsem byl v pronajatý chatě (překvapivě levný) s ostatníma. Dostal jsem večeři a pivko, užil si chvilku atmosféru horský chaty v dobrý společnosti a šel na kutě.
Ráno jsme vstali před osmou a vyrazili na pěší vejlet po okolních horách. Naplánovali jsme si cca 25 km okruh s výhledama na ledovec La Grave. Zpočátku jsme trochu zakufrovali a ztratili cestu, ale po chvíli lezení přes ploty, brodění se v ovčích hovnech a šplhání do nesmyslně příkrejch kopců jsme jí zase našli a pokračovali dle plánu už bez komplikací. Měli jsme fakt kliku na počasí, jak můžete posoudit podle fotek, tak to byl fakt moc hezkej vejlet.

Angry Tourist & La Grave Glacier

Ovce!

Kraví romance

Kočka roztomilá

Kočka co žere duše

 Na neděli jsme plánovali lezení, ale byla mlha a pršelo, tak jsme nelezli nikam. Dali jsme si líný dopoledne v chatě a krátkou procházku po vsi. Po obědě jsme naskákali do aut a vrátili se do špinavýho přelidněnýho Grenoblu. Škoda, že to bylo tak krátký, bylo fakt příjemný vypadnout z města a strávit aspoň den v horách.

Nedělní město duchů

Víkend na čerstvym vzduchu měl na mě pozitivní dopad, neb už jsem (kromě antibiotik teda) opět víceméně zdráv.
Aby ale těch pozitiv nebylo zas tolik najednou, tak mi dneska někdo u školy ukrad kolo. Moje krásný kolo, který jsem zdědil po otci a který jsem si přivez z Prahy. Sbohem, věrný stříbrný příteli, sloužil jsi rodině Karlachů skoro dvacet let a ted' jsi bohužel v řiti. Asi jsem byl v minulým životě hodně zlej člověk a moje karma holt nestojí za nic. Ale nevadí, asi tak po čtyřista padesátý třetí si pustim tu písničku, co jsem sem dal 19. září (Angry Music 2.) a s úsměvem si půjdu do místního cyklosekáče pořídit jinej bicykl.
Opatrujte se, přátelé!
Celá galerie z La Grave je tutaj