Článek, kterej jsem minule repostoval, mě nejen pobavil, ale dal mi i námět k přemýšlení.
Jak se člověk posedlej jídlem cítí a na co myslí, když svůj žvanec fotí, postuje na sm (sociální média, prasáci) a následně konzumuje? Zlepší to jeho prožitek z jídla? Cítí se celkově býti více satisfakován rozšířením svýho stolovacího rituálu o pořízení obrazovýho záznamu svojí krmě? A následným zvěčněním onoho záznamu v kyberprostoru? Komu přesně a co se snaží touto formou komunikce sdělit? Prostě, má to nějakej, tyvole, přesah, nebo je to celý jenom tuctovej pokus o navození aury zajímavosti před svojí virtuální bublinou?
Inu, hnán zvědavostí jsem na víkendovym vejletu do Jizerek poctivě dokumentoval svoje bašty a pokoušel se přijít na to, co na tom ty lidi sakrapráce viděj.
Páteční oběd, těstoviny s vomáčkou a tuňákem. Žádný gastroporno, ale výživný žrádlo, který jsme v batohu do
hor kopců dovlekli a snadno připravili. Bylo toho hafo, to já rád. Pocit z jídla: jako vždycky žádnej, ale nemám už hlad.
Po obědě kvalitní káva (dva v jednom!) Mokate za tři pade z lokálního koloniálu. Káva je asi hodně nepřiměřený označení pro obsah onoho modrýho praktickýho obalu. Pocit z kafe: ble.
A ke kávě samo zákusek - domácí paleo (pračlověčí, haha) brownie. Pocit z jídla: jednoznačnej vítěz obědový soutěže o pocitově nejvýraznější krmi.
K večeři jsem si dal megapředraženej šalát na Dolině. To je parádní knajpa v Bedřichově, kde se dobře paří. Asi by i ráda získala punc místa, kde se dobře vaří. Ale maj tam fajn průměr s děsnejma cenama. Aspoň toho byla velká porce, to já rád. Pocit z jídla: "Cože? Stošedesát peněz za salát?? Ale jo, dám si ještě jedno..."
Sobotní ráno, před hlavním vejletem je třeba si pořádně naprat nácka, aby se nohy nepletly. Ta zelená věc je želé z Kaufiče, vřele nedoporučuju. Pocit z jídla: úplně jsem se probudil až v první půlhodině pochodu někde za Bedřichovem, takže nemůžu sloužit. Leč bylo toho hodně, to já rád.
Oběd na Smědavě, polívku z hospody jsem jako na potvoru vyfotit zapomněl (chybí mi zkušenosti, já vim). Byla to bramboračka, byla horká a obsluha byla na pěst. Zvěčnil jsem aspoň obligátního vejletního Šmakouna, kterýho jsem zbouchal na zastávce busu, chráněn před živly. Pocit z jídla: Bylo tam fakt hezky, nejdřív jsem měl strašněj hlad, pak už ne. Hezky tam bylo pořád.
Sobotní zákusek byla pseudomüsli tyčka z Kaufiče za čtyři koruny (zaokrouhleno). No dobře, za ten den jsem jich pohltil asi šest, ale kdo by se s tim furt fotil. Pocit z jídla: Sladký, ale ble. Jde se mi po tom trochu líp.
Večeře opět na Dolině, opět předražená. Noky s houbovou omáčkou. Klasický bezmasý jídlo českejch hospod ve stylu uděláme-prostě-normální-jídlo-a-vyndáme-z-něj-maso. Kde jsou mý bílkoviny? Za přílohu s vomáčkou s prodejní cenou stosedmdesát vočí děkuju pěkně, ale víc už ne. Končim. Prostě si budu nosit všude kostku tofu a když mi někde zas prodaj tohle, tak si jí na talíř bez rozpaků přihodim. Pocit z jídla: HLAD!!
Ráno jsem si dal vajíčka. V posteli. Pocit z jídla: super!
Celej gastrotrip jsem zakončil povinnym smažákem na Šámalce. Mimochodem, pokud máte podezření, že vaše tolerance vůči laktóze je nižší, než je obvyklej průměr, nežerte smažák. Pocit z jídla: Bylo to celý smažený a bylo mi z toho fest blbě.
Nyní následuje shrnutí. Žádný objevení novýho rozměru stravování neproběhlo. Pokaždý jsem se cejtil fakt arcipitomě, když jsem si svý krmení fotil.
Je fakt, že mi chybí dimenze lajků a nadšenejch nebo zhnusenejch komentů od dalších fanoušků jídla, kterých se vám pravděpodobně dostane na sm (sociálních médiích, úchyláci). Další fakt je, že jsem tenhle víkend nic moc rafinovanýho nebo zajímavýho nejed, což je nejpíš též jeden z předpokladů pro sdílení.
Sečteno a podtrženo: nechápu pořád stejně dál & v blízký budoucnosti čekejte svůj fejsbukovej newsfeed zaplavenej portrétama mejch nóbl večeří z různejch etnickejch hospod...a koukejte mi k nim napsat, jaký z toho máte pocity, at' už konečně vim, jakej to má celý smysl!
A nyní pár fotek z epesní tůry, na kterou jsem všechny ty kalorie použil. Byla zima, mrholilo, všude hustá mlha. Jizerský kopce a blata oplývaly toho dne skutečně hutnou atmosférou. Posuďte sami:
 |
| Angry Tourist vyhrožuje mlze |
 |
| spolustolovník z Doliny |
 |
| Pytlácký kameny |
 |
| pitomej strom! |
