Good music saves your soul!

V pátek a v sobotu odehráli thalidomidE podle všeho naprosto perfektní akce v Bratislavě a v Liptovském Mikuláši. V další, tentokráte tříčlenné kapelní inkarnaci (Kozel, Miguel, Hefr), nebot' Kejmyč už to, zdá se, definitivně zapek a věnuje se jenom worldhoOdu. Slováci prej lítali vzduchem jak divý, Tatranský Vietor tekl proudem a kvalita hudební produkce byla nebetyčná.
Worldhood zase tenhle čtvrtek bude hrát asi svůj zatím největší koncert - ve Futuru s Prague Conspiracy a nějakejma slovákama (jděte tam!). Dalších zajímajech akcí maj kluci na podzim nasmlouváno habaděj.
Pro neznalé, Thalidomide a Worldhood jsou dvě kapely s naprosto skvělejma názvama, který nejdou zapamatovat, a taky jsou to kapely, ve kterejch hraju, když zrovna bydlím v Praze. Hraní s nima mi chybí čím dál víc. Je to o to horší, že se neustále dozvídám o jaký další vydařený taškařice přicházím. Proto trávím spoustu času zavřenej v pokoji s kytarou, cvičim jak divej a doufám, že až se začátkem května vrátim do le Prahy, bude pro mě pořád místo aspoň v jedný kapele...
Tady v Grenoblu se zas přiblížil čas deadlinů (promiň, jazyku český) na školní projekty, takže od čtvrtka sedím převážně v knihovně a pilně píšu projekty a prezentace, který stejně nikoho nezajímaj a pravděpodobně si je ani nikdo nepřečte, ale zas mě o krůček přiblíží onomu vysněnýmu cáru papíru (vlastně dvoum papírům, když jsem na tom double degree). Semestr je tu dotiž rozdělěn na dvě poloviny, v každé z nich se studují jiné předměty. Tenhle týden je posledním týdnem první poloviny, proto se odevzávají projekty a prezentují prezentace. Potom bude týden prázdnin, kdy se hodlám opět vypravit za nějakým dobrodružstvím do hor. No a po něm započne druhá perioda prvního semestru, v níž budu studovat zase jiné předměty než doposud.
Pauzu od školních povinností jsem si dal jenom v sobotu dopoledne, kdy jsem vyrazil na další via ferratu, tentokáte do Crolles. Jel jsem jen se Sebastinem z německa, což je člověk, co sem přijel před třemi lety na double degree jako já, ale kvůli místním horám už nedokázal odjet a zůstal. Ted' tu dělá svoje Phd. V Crolles jsem si uvědomil, že ferrata v Grenoblu je fakt jenom prolejzačka. Bylo to o něco náročnější, ale jenom díky vražedný přístupový cestě, která vede lesem do strašlivýho kopce. Takže když jsme se dovlekli k nástupovýmu místu do ferraty, byli jsme už úplně zplavený. Dál už to šlo, vyšší obtížnost ferraty byla způsobená hlavně její délkou, jinak žádnej problém. To všechno bylo ale odměněný krásnejma aussichtama a měli jsme i kliku na počasí, takže naprostá paráda. Odpo jsem byl doma a zpátky ke studiu.

Angry horolezče

padáků kolem lítalo jak much

Celá galérie z Crolles je tady. Jsou tam namíchaný moje a Sebastianovy fotky.