Roadtrips & School

Ve čtvrtek odpoledne jsme šli ještě s Mufem a Luckou na procházku po Grenoblu. Z procházky se vyklubal výstup na kopec s bastilou (dominanta města), kterej je sám o sobě brnkačka, ale po pouhý hodině spánku, s žabkama na nohou a ve čtyřicetistupňovym vedru to bylo celkem náročný. Kluci potom dorazili večer v pořádku, trochu jsme ještě prošli noční město a následně už zaslouženej spánek.

Angry Tourist vs. Grenoble

Grenoble

V pátek ráno jsme vyrazili do škola, kde nám pomohli zařídit si konto ve francouzský bance a vyřešit pár arriving exchange students náležitostí. Po návratu do bytu mi Lucka s Mufem nabídli účast na vejletu na jih Francie cca do neděle. Až do pondělka jsem neměl žádnej program, takže rozhodování mi mnoho času nezabralo. Před obědem jsme vyjeli. První zastávka byla po asi dvou hodinách v Nimes. Pěkný maloměsto, kde jsme si v šílenym vedru prolezli význačná turistos místa - kostel, Coliseum (vim, že se tomu říká koloseum, ale mám rád kapelu Coliseum, atak mi to nedá), historický centrum a tak. Zajímavý je, že v každym menšim francouzskym městě, který jsme cestou navštívili, měli v centru takovej ten starej přeplácanej klasickej koloč s dřevěnejma koníkama a jinej zvířatama, co se všechny tvářej, že jim právě někdo zapích do zadku pohrabáč. Ergo, jeden byl i v Nimes.

Nimes

 Z Nimes jsme jeli na Montpellier, ale vedro v autě nás ničilo natolik, že jsme to těsně před městem stočili na pláž. Po chvíli hledání místa k parkování a pláže, kde by nebyla nebyla hlava na hlavě, jsme uspěli a naskákali do vody. U móře jsem byl po celkem dost dlouhý době, tak jsem blbnul jako malý Jeník. Nutno podotknout, že ani Muf s Luckou se nechovali příliš dospěle a s rozvahou. Byly velký vlny, takže zábavy bylo dost asi tak na dvě hodiny. Když nás to přestalo bavit, rozjeli jsme se zpět na Montpellier. Cestou z pláže jsme míjeli hořící barák, všude na jihu bylo děsný vedro a sucho, takže hasiče jsme slyšeli a vídali pořád. Ale vidět požár takhle zblízka bylo strašidelný. Na okraji Montpellier jsme si v sámošce nakoupili vína a jídlo (poznatek: ve Francii je k dostání kvalitní lékořice aka pendrek, oujé!) a rozhodli se pro véču veknu, než se pustíme do korzování po městě.  Když jsme ale dojedli, byla už tma a byli jsme přecpaný a unavený, tak jsme si řekli, že na město dlabem a vyrazíme na venkov hledat vhodný místo k přespání. Plán byl najít nějaký příhodně zašitý místo, kde bychom zaparkovali a přenocovali - někdo v autě, někdo pod širákem. Následovaly cca dvě hodiny frenetickýho popojíždění nablint po těch nejzapadlejších koutech místích lesů a hájů a plné frází typu "Tohle místo je naprd, najdem lepší", "Tady ne, tady je na nás vidět" a "Tady ne, tady je moc hoven". Po týhle anabázi jsme konečně zaparkovali na nějaký mezi, ale když jsme otevřeli dveře a začali se chystat, bylo auto rázem plný komárů. S nima jsme se pak v autě zavřeli a když už jsme je skoro všechny po chvíli vybili, byla teplota ve voze asi tak 45 stupňů Celsiových. Okýnko jsme otevřít nemohli, neb by se nám dovnitř nacpali další. Rozčarováni naší situací jsme hrubě vyměkli, poručili GPSce najít nejbližší kemp a potupeni jsme k němu vyrazili. Kemp jsme našli, ale už byl, svině jedna, zavřenej. Zaparkovali jsme na parkovišti před vjezdem, vytasili vína a odebrali jsme se dovnitř na volně přístupnou zahrádku popít. Na oné zahrádce se odehrálo několik zapamatováníhodných událostí, mezi něž patřila například skupinka asi tak sedmi žabožroutskejch hyperaktivních dětí ve věku od šesti do dvanácti let, který se na nás sesypaly někdy v 11 večer a po žádnejch rodičích ni vidu, ni slechu. Pořád něco vřískaly, braly nám baterku a běhaly kolem. Terorizovat nás je bavilo asi tak dvacet minut a když už se naše rozpaky stávaly nepříjemnýma, zmizela děcka do noci. Pak nás zaskočil nebývale prudkej liják, před kterým jsme zalezli pod stříšku u domečku recepce. Tam byla načata poslední flaška vína a když už Muf skoro lez přes plot do kempovýho bazénu (v megadešti, logické), vyběhla na nás majitelka kempu a se slovy "shut up", "police" a "merde" (aspon tomu jsem rozumněl) nás vyhnala spát do auta. Spánek byl nic (to moc k tomu nemá cenu dodávat). Kvůli dešti jsme spali všichni v autě a nebylo to vážně moc pohodlný.

Průtrž mračen v kempu

V sobotu ráno po šesti hodinách ono vydatnýho spánku jsem nazdařbůh zapíchl prst do GPSky někam na pobřeží. Měli jsme kliku, dojeli jsme do moc pěknýho přímořskýho letoviska Saintes Marines De La Mer. Zde jsme si k obědu dali pravou francouzskou pizzu a výborný kafe. Pak jsme se odvalili na pláž, kde jsem byl suveréně nejsejrovatější týpek široko daleko. Byly zase vlny, takže koupání bylo opět zábavný, ale mimo něho jsme provozovali i další klasický plážový radovánky, jako třeba zakopávání svých bližních do písku, házení bahna po svých bližních a já osobně jsem zvolil i nesmrtelnou klasiku - usnutí na pláži a spálení se jako svině. Taky jsem překonal strach a zvlád jsem ve vodě nad kolena udělat salto vpřed. Další level bude doufejme na žíněnce, pak na zemi a nedejbože jednou na sněhu s lyžema na nohou.

Angry Tourist vs Středozemní moře

Když jsme se vydováděli, vyjeli jsme směrem na Marseille, který jsme měli v plánu na neděli. Cestou jsme ještě spontánně zajeli do moc pěknýho městečka Arles. To jsme si prošli, zkoukli místní kolotoč, Coliseum (bili se v něm gladiátoři), malebné uličky a ruiny, dali si další vydatný presso ve stylový kavárně a jeli dál. To už byl ale večer a zmoženi nedostatkem spánku jsme rovnou rezignovali a poručili navigaci nají kemp cestou do Marseille. Našli jsme jeden celkem pěknej a hlavně otevřenej. Ubytko, sprcha, vínko a pro mě spaní pod širákem.

Arles

V neděli jsme osvěženi dlouhým spánkem vyjeli na Marseille. Hned po vjezdu do města nastal klasickej francouzskej dopravní chaos. Najít podzemní parkoviště s volnym místem nás stálo skoro hodinu popojíždění a jistě část Mufovejch nervů. V Marseille bylo strašný vedro, bylo v něm děsně moc lidí a spousta domů, některý z nich byly starý a význačný (viz fotos).

Angry Tourist vs Marseille

Cestou z Marseille jsme u dálnice viděli lesní požár, další zajímavá nepříjemná věc, spatřená na vlastní oči. Po cestě do Grenoblu ležel Avignon, tak jsme neodolali a zajeli ještě tam. Stálo to za to. Moc fajn městečko s příjemnou atmosférou, s velkým kostelem a místem, kde dřív bydlívali papežové. Taky jsem viděli jejich slavnej polomost a francouzskej park vůkol. Jelikož jsem barbar, byl pro mě highlight týhle zastávky zmrzlina Ben & Jerry's, kterou jsem naposled jedl ve Finsku.

Angry Tourist vs Avignon

Z Avignonu jsme už jeli rovnou na Grenoble, do kterýho jsme dorazili někdy okolo desátý večer a šli rovnou spát.
V pondělí ráno Lucka s Mufem odjeli domů do Prahy a já se vydal na Welcome Coffee do školy. Na něm jsem se nedozvěděl nic novýho ani podstatnýho, snad jen to, že zatím jsme tu jen double degree studenti a že většina ostatních exchange lidí (erasmáci) přijede příští tejden. Hned po vítacím kafi proběhl test z francouzštiny, na základě kterýho nás rozřadili do skupin podle úrovně. Světe div se, jsem v A1 - začátečníci. Hned ten den odpoledne proběhla první hodina. Ve skupině mám asi 8 číňanů, nora, ukrajinku, makedonce, němce a spolubydlu Štěpána. Učí nás docela milá pani, ale jelikož se jedná o intenzivní kurz (před začátkem normální výuky), bere látku dost rychle. Francouzštinu máme tenhle tejden každej den včetně soboty, pokaždé ve zhruba čtyřhodinových blocích. Po škole jsem se byl ještě na chvíli podívat po okolí našeho baráku a našel jsem skvělou lezeckou stěnu, vzdálenou asi tak 5 minut chůze. Ještě že jsem si vzal lezba věci.
Dnes dopo zase fránina a po ní jsem s jistejma obtížema našel místní "dům alpinismu", ve kterým jsem si zakoupil mapu hor, který obklopujou Grenoble. Za chvíli se chystám zase ven...
Celá galerie zde: http://kinej.rajce.idnes.cz/France_2012